Odškodnění po nehodě: proč pořád věříme nesmyslům?

Kompenzaci za úraz v případě dopravní nehody vymáhám po viníkovi bouračky. Člen rodiny, který se pak o mně stará, nemá žádný nárok na odškodnění. Když se zraním v práci, odškodnění vyplácí zaměstnavatel.

To jsou nesmysly, kterým věří třetina, někdy až polovina Čechů. V provozu Vindicia se s nimi setkáváme zcela běžně a potvrdil nám to i průzkum, který pro nás udělala agentura STEM/MARK.

Bohužel mýty vládnou i u mladé generace. „Leckdy je situace u mladých dokonce ještě horší. 13 % lidí do věku třiceti let si například myslí, že pokud se zraní v práci a následně už kvůli následkům nemohou vykonávat stejnou pozici, musí se smířit s výpovědí. To je samozřejmě nesmysl. Ve věkové skupině 45-59 let tomu naštěstí věří už jen necelá tři procenta respondentů,“ zdůrazňuje Tomáš Beck z Vindicia.

Zato co se týká péče o zraněného, vedou si lépe mladí. „Téměř dvě třetiny respondentů zcela správně uvedly, že kdo se doma stará o člověka, kterému úraz vznikl v práci či dopravní nehodě, má nárok na odškodnění. Mezi staršími respondenty si to myslí necelá polovina osob,“ říká Beck, náš expert na odškodnění.

Jaké další hlouposti mezi lidmi kolují? Například teorie o tom, že pokud jsem spolujezdec řidiče, který nehodu zavinil, nenáleží mi vůbec žádné odškodnění. Nesmyslné je i tvrzení, že pokud neměl provinilý šofér sjednané povinné ručení, mám jako poškozený smůlu. Pojišťovna odškodnění samozřejmě vyplatí, ovšem následně ho bude po viníkovi vymáhat.

„Snažíme se v této oblasti působit a vzdělávat. Stále nás překvapuje, jak málo lidí si je vědomo svých práv a jak často naopak podceňují výši částek, na které si naše klienti v rámci odškodnění běžně přijdou. Vyplatí se zjistit si o kompenzacích základní fakta v předstihu. Můžete pak třeba poradit svým blízkým, kteří se do podobné situace dostanou, ale ve stresu nebudou mít kapacitu vše zjišťovat,“ radí Beck.