Pracovní úrazy v polovině roku 2022: zranilo se více žen

V prvním pololetí 2022 se podle Českého statistického úřadu v práci zranilo 23 278 zaměstnanců, téměř stejně jako za identické období v loňském roce. Přibylo ovšem zraněných žen. Zatímco letos jich úraz s pracovní neschopností nahlásilo 7 662, loni jich bylo o 539 méně. Poškozeným náleží kompenzace, firmy jsou pro tyto případy ze zákona pojištěny.

Zatímco covid a s ním související omezení, jak bylo zavírání provozů či přechod na home office počet úrazů výrazně omezily, už loni se čísla vrátila k dlouhodobému průměru. Za prvních šest měsíců letošního roku se v práci zranilo 23 278 osob, z toho si 96 procent vyžádalo pracovní neschopnost delší než tři dny. 40 pracovníků přišlo při výkonu zaměstnání o život, uvádí čerstvá data ČSÚ. Nejvíce úrazů zaznamenal sektor zpracovatelského průmyslu.

„Poškození mají v tomto případě nárok na odškodnění, které se skládá z bolestného, kompenzace ušlé mzdy, ztížení společenského uplatnění, cestovného, ošetřovné, kompenzace následků na psychiku, doživotní renty a podobně,“ říká Tomáš Beck, odborník na odškodnění z Vindicia. Zákon zájmy zraněných zaměstnanců hájí i v případě, že už vinou zranění nemohou vykonávat identickou práci – takový pracovník má nárok na jinou pozici, která bude ale stále stejně finančně ohodnocena. V případě, že se zaměstnanec nemůže vrátit vůbec, a to právě ze zdravotních důvodů po pracovním úraze či po přiznané nemoci z povolání, má právo na 12 platů a rentu.

Výši odškodnění určuje počet bodů, kdy má jeden pevnou hodnotu 250 korun. Čím vážnější je zranění, tím větší počet bodů. Šanci na vyšší kompenzaci otevřel Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20, podle kterého lze některé případy odškodnit podle pravidel, která platí pro dopravní nehody. Zde není hodnota bodu stejná, ale roste spolu s průměrnou mzdou.

Situaci komplikují mýty Podle Vindicia řada poškozených nemá ponětí o svých nárocích a věří nesmyslům. Netuší, na co vše mají právo, myslí si, že odškodnění zahrnuje jen bolestné a domnívají se, že částku vždy platí zaměstnavatel. Firmy jsou však pro tyto případy ze zákona pojištěny. „Setkáváme se ale i s tím, že správné postupy neznají ani společnosti. Přístup zaměstnanců k odškodnění se tak snaží komplikovat – nedělají včas zápisy o úraze, snaží se až dodatečně doplňovat směrnice a tvrdit, že je pracovník porušil,“ uvádí Beck.

Naopak v případě, že společnosti spolupracují a nároky zaměstnance uznají, se cesta k odškodnění usnadní. „Vindicia řešila kauzu, kdy zaměstnavatel na začátku vůbec netušil, jak postupovat. Zároveň ale velmi ochotně spolupracoval a snažil se, aby byl poškozený pracovník dobře a plně odškodněn. Nakonec se od pojišťovny podařilo získat 100 % nárokované částky, více než 600 tisíc korun,“ shrnuje Beck.

Více o pracovních úrazech si můžete přečíst zde :-)