Pracovní úrazy v Česku? Přibylo těch smrtelných...

Podle dat Českého statistického úřadu byl loni nejnižší počet pracovních úrazů za posledních 10 let. Zranilo se 41 358 pracovníků, tedy o 8 % méně než v roce 2019. To je samozřejmě výborná zpráva! Jenže na druhou stranu je tu i smutná novinka. Přibylo totiž smrtelných úrazů, a to o necelou pětinu. Společnost Vindicia připomíná, že pozůstalým po obětech pracovních úrazů od ledna 2021 vychází vstříc novela zákoníku práce, která zvyšuje odškodnění a rozšiřuje okruh osob, které mají na kompenzaci právo.

Z celkového množství 41 358 pracovních úrazů jich 98 % spadalo mezi případy s více než třídenní pracovní neschopností. „Odhadujeme, že nižší počet pracovních úrazů souvisí s přesunem velké části zaměstnanců na home office. Například v oblasti finančních institucí, kde bylo možné pracovat z domácnosti, ubylo úrazů o čtvrtinu, u vládních institucí o desetinu. Jde o podobný efekt, jako u výrazného úbytku dopravních nehod na jaře 2020, kdy byla zavedena nejpřísnější opatření proti epidemii covid 19,“ myslí si Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Tím tak trošku tlumí optimismus ohledně výrazného snížení celkového počtu úrazů.

Mezi nejvíce rizikové obory patřil podle ČSÚ zpracovatelský průmysl, velký počet pracovních úrazů zaznamenaly i oblast dopravy a skladování či zdravotní a sociální péče. K 16 % všech podobných nehod došlo v Praze, pouhými 2 % se na celkovém počtu podílel Karlovarský kraj.

Oproti roku 2019 přibylo smrtelných úrazů

Každým rokem zemře následkem pracovního úrazu asi 110 osob. V tomto smyslu se rok 2020 vrátil k dlouhodobému průměru. „V práci loni přišlo o život 108 lidí, což představuje 17% nárůst oproti roku 2019. Nicméně ten byl z tohoto hlediska poměrně výjimečný, vyžádal si pouze 92 obětí," vysvětluje návrat ke smutnému návratu Beck.

Od ledna 2021 vychází pozůstalým vstříc novela zákoníku práce. „Nejenže rozšiřuje okruh blízkých, kteří mají na odškodnění právo, ale také tuto částku zvedá. Nově se odškodnění odvozuje od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém pozůstalému vzniklo právo na jednorázovou náhradu,“ upřesňuje náš odborník Tomáš Beck.