Bojovat o odškodnění se vyplatí. Nebojte se toho, pomůžeme!

"Co bych si na něm asi tak vzal? Jen se budu roky tahat po soudech a nakonec odejdu s pár tisíci. Za takovou almužnu mi přece nějaká pře vůbec nestojí."

Právě to je postoj mnoha lidí, kterým se stane pracovní úraz, nebo se zraní při vážné dopravní nehodě. Jakmile se zahojí největší rány, samozřejmě začnou počítat. "Lidé pak zjistí, že v pracovní neschopnosti stráví spoustu dní, uteče jim tak mnoho peněz, ale přijdou také o možnost starat se o dům či platit závazky. Pojišťovna jim většinou nabídne výrazně méně peněz, než na co mají nárok. Jenže protože lidé svá práva neznají, popřípadě se o ně bojí zabojovat, skončí s takto malou částkou. Jestliže jim někdo řekne, ať se brání, nezřídka nad tím mávnou rukou, protože mají strach z dlouhého soudního procesu, kdy se jich určitě nikdo nezastane a v boji s velkou pojišťovnou prohrají. Nebo si dokonce myslí, že by měl jejich odškodnění zaplatit viník nehody, který na to třeba ani majetek nemá," shrnuje časté obavy poškozených Tomáš Beck, expert na odškodnění Vindicia. To ale nebývá pravda.

Pro ilustraci si vezměme fiktivní příběh paní Anny, který je částečně inspirován reálným případem klientky Vindicia.

Mladá žena jako každý den zamířila vlastním autem do práce. Jela opatrně, dodržovala předpisy, ale bohužel neměla šanci zareagovat na nebezpečné předjíždění auta, které se vynořilo na horizontu a nedalo jí možnost uhnout. Následoval prudký střet a ženu čekal převoz do nemocnice. Měla štěstí v neštěstí, bouračku odnesla vážným otřesem mozku a zlomenou nohou.

V nemocnici ležela celý měsíc, kdy za ní jezdil i manžel s malým synkem. Jakmile se trošku vzpamatovala, zaměřila se na to, jak její situace ovlivní celou rodinu. Najednou vypadl jeden plat, je třeba splácet hypotéku, manžel musel utlumit vlastní práci, protože se sám stará o celou domácnost. K tomu ona sama určitě hned nenaskočí do plného provozu, její stav si vyžádá docela dlouhé uzdravovávání. Neměl by jí to vše někdo kompenzovat?

Samozřejmě měl. Paní Anna věděla, že má nárok na odškodnění, jehož výši určí závažnost následků zranění a které by měla platit pojišťovna. Ta ale přišla s lékařským posudkem, podle kterého paní Anně náleželo 45 tisíc korun, což se jí i manželovi zdálo málo.

Co tedy udělat v takovém případě? Spojte se s experty, kteří se na oblast kompenzací specializují. Vindicia nechala vypracovat posudek podle aktuální metodiky, která vše ocenila na daleko vyšší částku. Navíc zohlednila, že by odškodnění nemělo zahrnout jen bolestné, ale také cestovné, kompenzaci psychické újmy, náhradu ušlého platu, pomoci se splátkami a samozřejmě zohlednit další omezení, kterými žena i rok od konce léčby trpí, například že jako aktivní sportovkyně přišla o možnost zahrát si milovaný tenis. Takové argumenty jsou silné a pojišťovna je v mimosoudním sporu vyslyšela - ženě tak místo 45 tisíc vyplatila 1,5 milionu korun.

Společnost Vindicia má s řešením odškodnění po dopravních nehodách a odškodnění po pracovních úrazech dlouhodobou zkušenost. Nejenže nás těší úspěšnost nad 90 %, ale také umíme řešit spory tak, aby k soudu vůbec nedošlo a odškodnění bylo řešeno dohodou! Nebojte se nás kontaktovat. Pokud pro vás odškodnění nevymůžeme, nic neplatíte!